Autozavinovačka a teplá zavinovačka
Jsem v plném proudu příprav pro mrňouse.A protože nevydržím dlouho u jednoho, mám rozděláno více věcí, takže to vypadá, že nedělám nic a pak během jednoho týdne mám dodělánu většinu.Tentokrát jsem dokončila dvě zavinovačky. Jednu klasickou (stejnou jako v tomto článku, postup byl totožný), jen má jednu stranu z flísu, takže je trošku teplejší. Druhý zavinovačka, kterou jsem dokončila, je zavinovačka do autosedačky.
Dostala jsem nákres od kamarádky, která si tuhle zavinovačku šila přede dvěma lety. Předně dle jejích instrukcí, postřehů, co by případně vylepšila, a dle nákresu jsem ušila nádhernou oboustrannou zavinovačku. Ještě jsem ji „vylepšila“ gumou, takže ten prostor nad hlavičkou se dá změnit v kapuci, kdyby třeba hodně foukalo. A už jsem se těšila, až mi dorazí autosedačka a budu moci do zavinovačky udělat prostřihy na pásy a že bude zavinovačka hotová a že se budu moci s ní pochlubit tady na blogu 🙂Konečně autosedačka dorazila, přeměřila jsem, kde budou prostřihy, střihla je a chtěla ji, plna očekávaní, naaranžovat do sedačky. Ale nešlo to. Chvíli jsem na to koukala, pak jsem si otevřela fotky od kamarádky, koukla opět na tu moji zavinovačku a rozsvítilo se mi. Kamarádka měla autosedačku s 3bodovým bezpečnostním systémem a já mám autosedačku s 5tibodovým bezpečnostním systémem.
Musím se přiznat, že v první chvíli se mi chtělo plakat. Pak jsem si řekla, že ji musím udělat znovu. Ale ten skvělý vnitřní flís se srdíčky jsem už na obchodě nenašla. Celý večer jsem nad tím vším nešťastně seděla. Manžel se mne snažil uchlácholit, ale nějak mi to nepomáhalo. V noci se mi o tom i zdálo. A ve snu mne napadlo i řešení. Druhý den jsem byla plná odhodlání, že to prostě předělám. Odhodlání bylo, ale celý den jsem se nad tím trápila, nějak mi to nešlo. Nejhorší bylo, když jsem musela zavinovačku na čtyřech místech rozstřihnout.Když už jsem našila suché zipy, a zavinovačka držela pohromadě, svitla mi opět naděje. Nakonej jsem si s tím pohrála, přes suché zipy udělala „krytky“, aby zipy nebyly tak nápadné. No nebyla jsem s tím tak úplně spokojená, ale opět podpora nejbližších mne ujistila, že nemá cenu šít novou. Poté, co jsem si zavinovačku naaranžovala do autosedačky a dala do ní plyšového psa a zavinula jej, došlo mi, že ty zipy stejně nejsou vidět, a tím, jak jsou pod tělem jimi ani „nepoleze“ zima.
Sice jsem ji předělávala dvakrát déle, než když jsem ji šila, ale nevadí. Zavinovačka je a je krásná.
A já se můžu pustit do dalšího projektu 🙂
Mějte se krásně, krásné šití přeji a nevzdávejte se hned po prvním nezdaru, vše vždycky jde nějak „vyšmoulit“
Ajka
23.7.2013 @ 1:06
Moc pěkné:-)