Etnografické muzeum. Dá se o něm říci, že je zábavné? To Lotyšské v přírodě jednoznačně. Dětem se odtud nebude vůbec chtít domů. Dnes vám řeknu, jaké to je v Latvijas Etnogrāfiskais brīvdabas muzejs.
(Pokračování textu…)
Riga – když jsem toto město navštívila naposledy, věděla jsem moc dobře, že se sem jednou vrátím. A že sem vezmu s sebou svého muže a potomstvo. Byla to jen otázka času. Stačilo, aby nám potomstvo dorostlo do věku, kdy ocení i návštěvu města.
(Pokračování textu…)
Quietbook pro Matěje patří k těm „starším“. Šila jsem ho v době, kdy jsme už přestávala tápat v technologii výroby a začala jsem si při šití být více jistá. Také jsem v tuto dobu už objevila potištěný filc. Což přidalo na efektivitě práce a také začaly ty quietbooky lépe vypadat.
(Pokračování textu…)
Pokud chcete udělat radost holčičce, kterou baví hra s panenkami a věčné oblékání a svlékání a nechce se vám objednávat celý quietbook jen kvůli pokojíčku, mám pro vás elegantní řešení. Textilní domeček. Panenka bude tak mít nejen pokojíček, ale vlastní malý byt.
(Pokračování textu…)
Stela – jméno, které tomu, jak bude quietbook vypadat, hodně pomohlo. Stella je totiž latinsky hvězda. Hvězda co se krásně třpytí. A tak vznikl hvězdný, blyštivý quietbook pro Stelu.
(Pokračování textu…)
Ráda bych knížku pro Barunku, je to dcera mojí kamarádky, lékařky. I tak začínají vaše přání. Většinou jsem takto prostá. A i na základě této věty můžeme ušít desetistránkovou knížku.
(Pokračování textu…)
Tobík se ještě ani nenarodil a já už přesně věděla, jak bude vypadat quietbook pro něj. Díky jejich příjmení Tobíkova maminka vše stylizovala do rybiček a velrybek.
(Pokračování textu…)