U holiče

odie

Když je sezona, chodí naše psice k holiči častěji, nežli já. Má to děvče dobře zařízené.Nynější návštěva holiče byla ovšem jiná. Ano, odvedla jsem ji k psí kadeřnici stejně jako vždycky a stejně jako vždycky jsem se musela „vypařit“, protože Odie stříhání nesnáší a vždy u něj vyvádí, jak kdyby ji na nože brali a když jsem přítomna, předvádí herecký výkon přímo na Oscara. O tom, že je na úpravě zevnějšku naše psice, ví prostě celá ulice a přilehlé okolí.
Tak jsme se tedy chtěla nenápadně vyplížit pryč, ale měla jsem s sebou ještě našeho malého. Dostat ho ven, když viděl, jak si naši Odinku odvádí cizí paní, byla docela práce. Odie kňučela, malý plakal. Opravdu žalostně. Nebyl k utišení.
Když jsme se vrátili zpět a naše ostříhaná Odie přiběhla, malý naprosto nechápal, o co tady jde. Za chvíli ale pochopil, že tohle hubené, hladké stvoření je naše Odie a upřímně se jí celou cestu domů vysmíval.
Doma si šli oba lehnout a spát. Spát spolu. Mají jeden druhého moc rádi. A my jsme taky rádi. Jsou to naše děti.
razítko

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂