Nádherný výlet

To, že se mi sestra přestěhovala do Lotyšska, byla pro mne celkem těžká situace. Máme se sestrou velmi pěkný vztah a už to, že studovala v Plzni a v Brně a že domů jezdila jen na víkendy a to ne na každé, mne celkem mrzelo. Sice jsem už žila svůj vlastní život, ve vlastní domácnosti, ale když mi bylo smutno, potřebovala jsem si popovídat nebo ji prostě vidět a zasmát se s ní, bylo už méně reálné. A teď je v Rize. Daleko. Pravda, skypujeme si a trávíme tak spolu naše kávičkové chvilky, přesto to není prostě ono. Ale už jsem si na to zvykla. Když přijede do Čech, tak si ji snažíme užít.propreDSC_2602aAle protože je hloupé, aby na návštěvy jezdila jen ona, musela jsem i já navštívit ji. Zkontrolovat ji, jak si v tom dalekém Lotyšsku vlastně žije.
Než se sestra do Rigy přestěhovala, nějak jsem o pobaltských zemích neměla ponětí. Věděla jsem, kde je na mapě najít, ale nijak ve mne nevzbudily nikdy zájem se o ně nějak zajímat. Severské země, jako třeba Švédsko, Norsko jsem vždy chtěla navštívit, Pobaltí ve mne už ale nějak vnitřně vyvolávalo dojem východních zemí, které mne moc nelákají. Naprosto zbytečně jsem tyto země podceňovala.propreDSC_2808aNa výlet na severovýchod jsem původně chtěla jet s manželem a Žížou. Jen jsem si nedokázala moc představit, jak objevuji krásy cizího města s Žížou, který by nejradši běhal po nábřeží či po pláži a my bychom svou turistickou zvědavost neuspokojili. Nakonec moji kluci zůstali doma a já vzlétla do oblak směr Lotyšsko v doprovodu svých rodičů. Museli přeci také zkontrolovat svou zatoulanou dceru.propreDSC_3355aViděli jsme nejen Rigu, současné sestřino působiště, ale ta nás vytáhla také k moři. Já osobně viděla už mnoho moří, ale vždy moře jižní. Ne že by Baltské moře bylo na pohled jiné než třeba Jónské nebo Atlantik. Něco však jiného tam bylo. Ono stačí jet jen do severní Itálie, která je blíž než Lotyšsko a už se cítíte tak trochu v exotice. Kolem samá pinie, palma a tak podobně. V Lotyšsku to je jak v Čechách. Prostě si jdete lesem, vegetace stejná jako tady a najednou před vámi širé moře. Budilo to ve mně zvláštní, nepopsatelný a velmi příjemný pocit. propreDSC_3063a Samozřejmě, že jsem musela v moři smočit alespoň nohy. Přiletěli jsme koncem května a mne vůbec nenapadlo, vzít si sebou plavky. Letím přeci na sever, ne? Jak hořce jsem litovala. Voda nebyla tak studená, jak jsem očekávala, nebylo by to sice na nějaké dlouhé koupání, ale smočit se a udělat pár temp by se dalo hravě. Však místní si ten den koupel celkem užívali.propreDSC_3049aI Riga je krásné město. Sestra bydlí v samotném historickém centru a to je panečku něco. O proti Praze je centrum malé a všechny důležité památky najdete zde, takže vám stačí na prohlédnutí den, pokud se budete chtít zastavovat a památek si užít více, budou vám stačit dva. Ale pozor! Našich pět dní nám nestačilo, protože pouhé okolí Rigy nabízí spoustu zajímavostí (například Lotyšské etnografické muzeum v přírodě, ale o tom někdy příště). Riga je město méně uspěchané než Praha, má v samotném centru mnohem více zeleně. Jak mám Prahu ráda, tak si nedovedu představit, že bych v ní někdy žila (tedy přesněji, žila jsem v Praze rok, na Karlíně a ta uspěchanost, davy lidí a všudypřítomné napětí mi na celý život stačily, já jsem prostě maloměstský typ), tak v Rize bych si to představit dokázala. Chvíli jsem to snad i sestře záviděla.propreDSC_2825aPokud chcete objevit něco nového a přemýšlíte kam se podívat a nechce se vám nijak daleko, zkuste navštívit Pobaltské země. Určitě to bude stát za to. Já mám v plánu se do Lotyšska vrátit a asi nejen tam.

propreDSC_3336a
propreDSC_2646a
propreDSC_2828a
propreDSC_2888a
propreDSC_2578a
razítko

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Share on Google+
Google+

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂