Lodičkohraní
Existuje asi tak milion věcí, na které jsem se jako matka fakt moc těšila. A tohle je jedna z nich. Tvorba loděk z kůry a jejich pouštění po vodě.
Naše loďka byla zhotovena během chvilky, prakticky za pochodu v lese, kde jsme cestou k vodě našli vhodnou kůru a větvičku. U vody jsme tak našli vhodné plachty a loď byla připravena vyplout. Kluci ji nejprve vyzkoušeli „na volno“ po proudu, Žíža ji ovšem nechtěl jen tak pustit do světa a proto se pustili do stavby kanálu z kamenů, kde poté loďku pouštěli.
Kluci si hráli u řeky, celí zapálení do svého díla a já se mohla na chvíli natáhnout do trávy a číst si. I o Odinku bylo postaráno. I ji loďka zaujala, ráda by si s ní hrála, ovšem po svém. A tak bylo postaráno o další zábavu, uchránit loďku před psem.
Díky řece, lesu a zahradě jsme prožili jednu z nejhezčích dovolených a vůbec jsme k vůli tomu nemuseli jet několik set kilometrů na jih nebo někam letět. U nás, v naší vlasti, je tak krásně!
