Naše velké rande

09 (1)Už jednou jsem psala, jak jsem se sešla se skvělou bandou maminekOd té doby jsme se sešly ještě jednou, některé možná i vícekrát. Jediné, co je hloupé, je fakt, že přes internet se sice seznámíme, nějaké navštěvování je ale dost složité, když jsme každá z jiného koutu republiky.
Proto jsme si našly středobod vesmíru, kde se sejdeme, že to tam budeme mít každá bajvoko stejně daleko.
Původně se nás mělo sejít až 18 maminek s téměř ročními dětmi, plus některé mají ještě starší ratolesti.
Dorazilo nás 10 mamin, 10 batolat a 2 starší děti. Pro mne to byl velký zážitek, těšila jsem se na sraz jak na Vánoce. Sice nám většinu dnů propršelo, my si to ale i tak užily.
Na tomhle srazu mne udivilo hned několik věcí.

  • Jak jsou naše děti tolerantní. Kolikrát si vrazily vzájemně prst do očí a až na chvíli breku byly v pohodě. Mně vrazit nějaká mamina prst do oka, tak nejen, že se s ní nebudu kamarádit, ale určitě jí nebudu půjčovat a předslintávat chrastítko, to fakt ne!
  • Jak jsou vícenásobné matky „v pohodě“. Na rozdíl od nás matek s jedním dítětem. Mají na starost děti dvě, tedy minimálně dvakrát více práce, a zvládaly to s úsměvem a s mnohem pevnějšími nervy. Inu ostřílené pistolnice. Praxí se snad také do téhle fáze dostanu.
  • Jak jsou všechny děti v přítomnosti jiné droboty „žravé“. I to nejmlsnější a nejvybíravější dítě si hlídalo svůj žvanec před tou tlupou hladových krků.
  • Jak se během vteřiny dokáže kupa deseti dětí rozptýlit po všech směrů, aniž by jsme je my matky, stihly pochytat a to jsme byly v sestavě jeden na jednoho.
  • Nedělá vaše dítě něco, jak by mělo? Sežeňte minimálně pět maminek se stejně starými dětmi. Vaše dítě se naučí vše, co by mělo dle „manuálu na údržbu dítěte“ umět a dělat a ještě předvede spoustu nových kousků včetně vysokofrekvenčního řevu a strkání prstů, rukou, hlavy a nohou do jakýchkoli otvorů v blízkém i vzdáleném okolí.
  • A nejvíc mne překvapilo, že si dokážu rozumět s tolika ženami. Tak skvěle jsem si už dlouho nepoklábosila. A jak jsme se nasmály, jak už dlouho ne!

U vína nám bylo příjemně. A kupodivu nás děti nechaly u sklenky sedět.
Je skvělé mít někoho, kdo má úplně stejně staré dítě, protože dokáže vaše radosti i starosti pochopit více, než kdokoli jiný. A je skvělé mít takovouto bandu lidí, před kterými můžete mluvit jen a jen o dětech a nezačnete je štvát.

Holky už teď se těším na příště!
razítko

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Share on Google+
Google+

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂