Mami, já sám!
Mám doma pana Úžasného!Z ničeho nic, opravdu ze dne na den, začal chápat, co po něm chci a chce to dělat vše sám. Sám se snaží obléci, třeba bundu zvládá skvěle, i zip si sám zapne, s tím mu musím samozřejmě na začátku pomoci. Sám se krmí, sám chce pít z hrnku, ne z lahvičky, jen z hrnku nebo skleničky, sám si přelévá vodu z hrnku do hrnku. Sám se přikrývá v postýlce, sám, sám, SÁM!
Občas žasnu nad tím, jak to vše tak skvěle zvládá. Občas je mi do pláče, že ještě pár „SÁM“ a bude z něj velký kluk. A bude chtít být sám! Sám sebou. Vím, že jde o přirozený proces, ale je mi z něj smutno. A proto každé zavolání „máma“ a natažení těch dychtivých rukou, mne tak hřeje u srdce.
