Normální ráno (ne)normální rodiny
Ano, u nás je to takto naprosto běžné. Dítě vstane a hned si běží hrát. A já sbírám síly na boj, co mne každé ráno čeká. Obléci Žížu. Alespoň tak, aby mu nebyla zima. Poslední dva týdny oblékání naprosto odmítá a nejradši by běhal celý den s holým zadkem. Což už bohužel v tomto počasí nelze.
Než nasbírám síly a hlavně seberu odvahu a jdu do boje, Žíža zatím zvládne levou zadní v pokojíčku postavit z Dupla Vítězný oblouk i s Napoleonem na koni. Po úspěšném oblečení svršků už ale s ponožkami nemám šanci. Ani přesvědčování, že i já mám ponožky, nepomáhá. Naštěstí zabrala taktika „Podívej se, i Odie má ponožky“. Vítězství! A další boj zas až půjdeme ven. Ještěže prší.
A za odměnu mne čeká dobrá snídaně.
A jaká rána máte vy?
