Fenomén jménem paviání zadek

paviání zadek Nikdy jsem si nemyslela, že jednou budu psát o zadku svých dětí. Taky jsem si nikdy nemyslela, že tu jednou budu psát o Růženčiných hov.. (však víte čem). Ale stalo se. Tohle prostě k mateřství patří a asi každá maminka řešila opruzenou zadnici svých dětí. Minimálně řešila prevenci.

Žíža byl v pohodě, s opruzeninou jsme se setkali jen jednou a to po prvním očkování a do dvou týdnů byl klid. A od té doby nic. Vystačila jsem si u něj s obyčejnou  mastí na zadeček (nejprve klasická rybí mast a nějaké komerční vzorky, co jsme dostali v porodnici, později čistě rostlinné masti). Nepotřeboval žádnou mimořádnou péči. Určitě tomu i hodně napomáhalo to, že většinu času byl v látkové pleně.

S Růženkou to bylo z počátku také v pořádku. Od začátku jsem ji mazala rostlinnou mastí a i přes to, že bylo parné léto a během šestinedělí jsem ji do látkové pleny skoro nedávala, byl zadeček v pořádku. Koncem léta se u ní objevila potravinová alergie a stolice byla všelijaká, rozhodně ne taková, jaká má být.

A tehdy to začalo

Za tu zadnici by se nemusel stydět ani dominantní samec skupiny paviánů v říji. Prakticky během dne jí zadeček nejen zrudl, ale kůže se tak silně poškodila, že měla zadeček plný puchýřků, které se rozedřely až do krve. Nastal kolotoč, kdy jsme aplikovali na zadeček různé krémy, většinou na recept a snažili se té opruzeniny zbavit. Trvalo to skoro měsíc. Růženku to samo sebou bolelo, kdykoliv se počůrala, šíleně plakala. Nakonec nejvíc zabralo namazat zadnici Imazolem a držet protikvasinkovou dietu (jako kojící matka jsem ji držela samozřejmě já – společně s eliminační dietou to byla fakt zábava). 

Už nikdy víc!

Věděla jsem, že tohle už nechci nikdy dopustit. Prostě ne. Ovšem Růženčina zadnice je pěkně citlivá. Stačí, aby se trochu nastydla a zase jsme měli doma malého paviána. Naštěstí už ne takový extrém. Už jsme se uměli opruzeniny zbavit. Při přebalování poznám, kdy se to blíží (když se třeba začne spouštět rýma) a vím, kdy zakročit vyšším kalibrem než jen rostlinnou mastí (kterou si jinak nemohu vynachválit!). Dobrou zkušenost mám s rybími mastmi (ať už namíchaných v lékárně nebo těm koupených v tubě), ale vadí mi u nich ten „rybí zápach“, zvláště když se mi mast vsákne do prstů, cítím to pak půl dne.

Schválně zkus tohle!

Když mi známá nabídla, zda nechci otestovat Zitenax (o kterém jsem do té doby vůbec neslyšela), který je prý na opruzeniny hodně dobrý, souhlasila jsem. Ještě před tím, než jsem s testováním souhlasila, jsem se o Zitenaxu pídila na internetu a našla jsem na něj vesměs samé dobré recenze a navíc mne potěšilo, že je bez parfemace a bez parabenů. Jsem člověk, co si složení kosmetiky hlídá a zvažuje, co na sebe a děti namaže. Snažím se mít doma co nejvíce přírodní kosmetiky. Na druhou stranu vím, že když je to nutné, klidně použiji léčivo, co by ne, zvláště když chci v krizi ulevit dětem. S tím, že v mastech je vazelína (o kterou se všude možně vedou diskuze zda ano či ne), vím a počítám s tím. A jsem proto ráda, když tam není nic víc. Když kouknete na složení a vidíte jen pár složek. Protože to nejjednodušší bývá to nejlepší.

Zitenax je konzistencí krémpasta, je skvěle roztíratelný, krásně se vstřebává a nenechává na kůži mastný film, takže jen namažu a mohu hned dát plenku. Vím, že se zadeček nezapaří a že opruzenina nemá moc šanci na „okupaci“ zadečku.

Krémpasta Zitenax obsahuje Chlorhexidin diglukonát, který ničí širokou škálu mikrobů, které na opruzené prdelce „táboří“. Oxid zinečnatý pro změnu pomáhá s hojením kůže a má protizánětlivé vlastnosti. Umí stáhnout póry, takže je pokožka chráněna proti vlhkosti z plenky. Zadeček je s používáním krémpasty krásně jemný.

Nejlepší je prevence

Některé děti vyrostou, aniž by někdy poznaly, co to opruzenina je. Jiné děti mají paviání zadek celé plenkové období. U někoho se objeví jen v létě, při nemoci, při růstu zoubků. Je to různé. Každopádně předcházet opruzeninám je to nejlepší, co můžete pro své miminko udělat. Tak tady je pár mých typů, jak opruzeninám předcházet.

  • časté měnění plenky – ať látková plenka nebo jednorázová, časté měnění plenky je základ
  • správná velikost plenky – opruzenina vzniká třením vlhké kůže o povrch plenky, proto těsná plenka šanci na vznik opruzeniny zvyšuje
  • materiál plenky – jakmile je Růženka déle jak půl dne v jednorázových plenkách, je celkem jisté, že se opruzenina objeví, pokud trpí vaše dítě na opruzeniny a nic nepomáhá, zvažte používání látkových plen nebo alespoň zkuste najít značku jednorázových plen, které jsou prodyšné
  • omývání při přebalování – omývejte dětský zadeček pod tekoucí vodou nebo jemnými ubrousky či jemnou žíňkou a vodou. Použití vlhčených ubrousků snižte na minimum (cestování apod.), ty s obsahem alkoholu nepoužívejte vůbec, mýdlo apod. nechte až na večerní očistu celého těla
  • po každém přebalení zadeček namažte ochranným krémem, pokud je dítě oslabené (a předpokládáte možný výskyt opruzeniny) nebo se již opruzenina objevila, použijte mast proti opruzeninám
  • nechte pokožku dýchat – dopřejte prdelce chvíli volnost a nechte miminko pár minut denně nahaté (klidně po každém přebalení). Nejen že prdelka vyvětrá, ale i vaše miminko ocení tu volnost bez plenky. Při přebalování nezabalujte dítě do plenky, pokud je prdelka po omytí ještě vlhká, nechte ji zcela oschnout
  • koupel v řepíku – když už se opruzenina ukáže, uvařím čaj z řepíku a přidám jej večer do koupele. Řepík má protizánětlivé, hojivé a desinfekční účinky.

Pro maminku i miminko

Držím palce, ať fenomén jménem paviání zadek nemusíte řešit moc často, nejlépe vůbec. Přichází parné počasí, takže „opruzenina“ se může objevit i kdekoli jinde na tělíčku (u miminek bývá často pod bradou a mezi faldíky) jako zapařenina. Řešit můžete stejně. A to i v případě, že se to stane nejen vašemu miminku či dítěti, ale i vám.
Užívejte sluníčka!

 

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Share on Google+
Google+

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂