Svítící mašinka se zvuky

DSC_2233
 Další dřevěný skvost, ze kterého se stal herní evergreen.
Neexistuje totiž den, kdy bych neslyšela houkání vláčku. Malý ji s úsměvem tlačí po bytě a do houkání vláčku se ozývá jeho šťastné „ši-ši-ši“. Je pravidlem, že po té, co zaslechnu ono houkání, se musím po bytě začít pohybovat obezřetně. Vláček totiž jen nehouká, ale veze náklad. Náklad kostek, které náš malý v pravidelných intervalech z vláčku vykládá. A já musím dávat pozor, abych na nějakou nešlápla či ji někam nezakopla. Opětovné složení vláčku provádím těsně před tím, než malý usne, jelikož kdykoli jindy přes den vláček složím, během okamžiku jsou kostky rozmístěny všude po bytě. Ale abych malému nekřivdila, z části náklad během dne na vláček vrací.

Vláček je vážně skvělá hračka (lze sehnat od různých výrobců), která rozvíjí kreativitu a motoriku. Jen jednu věc bych jí vytkla. Světýlko sice krásně svítí, ale pokud dítě spustí hračku za tmy či velkého šera, je toto světlo až moc silné, nevím, jak jiné děti, ale náš malý si vždy světýlko namíří přímo do očí. Navíc světýlko nesvítí, ale bliká v rytmu houkání, což také není zrovna příjemné.

razítko