Tuhle knížku mi doporučila kamarádka, když jsme se spolu bavily o chození či nechození našich dítek na nočník. Celá nadšená jsem hned druhý den běžela do knihkupectví si ji prohlédnout. Na první pohled se mi líbilo, jak je ilustrovaná a malý v knihkupectví také vypadal, že ho knížka zaujala. Knížku jsem tedy koupila a šupajdili jsme s ní domů. Tam jsem ji s velkou pompézností, jako bych předváděla korunovační klenoty, otevřela a začali jsme si ji v klidu prohlížet. Malý každý obrázek komentoval a nadšeně ukazoval. Když jsme došli ke stránkám s plenkami, tak teprve začala ta pravá zábava. Jen co malý pochopil, že plenka se dá „odklopit“ a prohlédnou si její obsah, tak hned jednu prasátku „svlékl“.