Pomocník
Žíža mne baví čím dál tím víc. Od začátku mne bavilo sledovat všechny jeho pokroky, ale teď to mateřství začíná být čím dál tím víc zábavnější. Žíža je už opravdu osobnost a jeho argumenty proč, mi občas vezmou vítr z plachet, ale většinou mne rozesmějí nebo nad nimi jen kroutím hlavou a nechápu, jak to v té jeho malé hlavičce dokáže tak skvěle fungovat. Co je schopný se během chvilky naučit vlastně „z ničeho“, je naprosto úchvatné. Miluji na něm asi všechno, i ten občasný vztek, když něco nejde tak, jak má jít.
Co ale zbožňuji nejvíc je to, jak se mi snaží se vším pomáhat. Prát, uklízet, vařit. A já ho ochotně nechávám mi pomáhat s míchání těsta na palačinky, či pokládáním ingrediencí na pizzu, to už je jeho činnost. Doufám, že mu tato ochota pomáhat mi, zůstane co nejdéle.
