Cēsis
A jelikož jak už to u nás bývá, tak jsem do poslední chvíle nevěděla kam to vlastně jedeme a co mě tam čeká (jelikož pan B je často tajnůstkář a rád mě překvapuje…a jak on sám tvrdí, je jedno zda překvapení bude milé nebo ne, pořád je to překvapení), tak teprve až na místě po krátké procházce městem jsem viděla co je vlastně cílem naší cesty. Byl to hrad Cēsis.
Věž hradu (původně byly 4, dnes stojí jen 3 věže)
Při prohlídce hradu se daly navštívit i jednotlivé věžě. Jedna z nich byla zpřístupněna až na vršek s nádherným výhledem do okolí. Výstup po kamenném točitém schodišti je někdy krkolomný sám o sobě, a tady jste při vzestupu místy kráčeli potmě, jelikož v celé věži byla jen 3 okna. A aby nedocházelo ke zranění návštěvníků, dostali jsme lucernu se svíčkou, abychom si na cestu posvítili. Nebudu lhát, že pro 2 osoby byla značně nedostačující. Pan B využil moderní techniky svého starého telefonu 🙂 a posvítil si na cestu bleskem.
Výhled z věže
U úpatí hradu se rozprostírá jezírko, které je oblíbeným útočiště kachen a návštěvníků hradu.
Času jsme měli spoustu a po prohlídce jsme se vydali na 5 kilometrový vycházkový okruh kousek za městem. V sedm večer jsme opět nasedli na vlak, tentokrát směr Riga.
