Dojímám se

Občas je potřeba udělat si ve věcech pořádek. Já musela dát dohromady fotky. Byly všude možně ve složkách, roztahané po celém počítači, najít nějakou konkrétní fotku byla celkem detektivní práce. Proto jsem se rozhodla, že už to tak dál nejde a že jim musím dát nějaký řád. Jenže jsem nečekala, že mi to zabere tolik času. Fotek máme přímo hromadu, ale co je nejhorší, já se prostě nedokážu jen kouknout, co ve složce je a případně tam nějakou fotku zařadila. Já si musím celou složku prohlédnout a dojímat se. Dojímám se, jak jsme byli mladí. Dojímám se, jak jsme byli bezstarostní a nepolíbeni pravým životem. Když se na nás tak kouknu, zasteskne se mi po té době. Pak ale zabrousím k novějším fotkám. Na nich jsme už starší, ustaranější. Ale na těch fotkách je s námi někdo, kdo nám ukázal, co to život je a jak si jej naplno užít. Je to náš Žíža, bez kterého bych dnes možná měla vrásek méně, ale o životě, o tom pravém životě, bych pořád neměla ani potuchu ♥

razítko

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Share on Google+
Google+

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂