Kancelářská taška pro kamarádku Kryšpínu
Miluje zelenou barvu. Je to holka, co je pro každou špatnost. Holka, která si na vás udělá čas, holka, která vám ráda pomůže. Holka, se kterou je pořád legrace. Se sestrou jsme si ji „adoptovaly“ za další sestru.
Když jsem se rozhodla, že zkusím šít tašky, navrhla jsem tedy svým sestřičkám, že první pokusy budou patřit jim.
Holky si vybraly design látek, z jakých chtějí tašky mít. Já se jeden večer „pomodlila“, ať mi práce jde a pustila se do toho. Kryšpína si vybrala tašku náročnou na čas, šlo totiž o kancelářskou tašku s různými účelnými vymoženostmi.Protože mne mrňous přes den nedovolí pracovat, šila jsem hned, jak malý usnul.
Nespala jsem tři noci, ale výsledek stál za to.
Taška má v sobě „skrytou“ kapsičku na zip, organizér na tužky a propisky, kapsičku na gumu, kam jde postavit například lahev s pitím a hlavně, hlavně má přepážku na notebook, která jej udrží na místě a ten se při manipulaci s taškou ani nehne.
Protože je Kryšpína studentka, poslouží přepážka krásně i pro skripta. Samozřejmostí u kancelářské tašky je posuvný popruh přes rameno.
Dokonce jsem toho ponocování měla málo a tašku si „podepsala“ vyšitím vrabčáka do puntíku na klopu tašky.
A aby bylo jasné, čí taška je, pořídila jsem na ni ještě placku „Jsem zlobivá holka“.
Aby toho neměla málo, ušila jsem jí jako překvapení malou taštičku, kterou může použít jako penál, kosmetickou taštičku či jako taštičku na drobnosti.Bohužel jsem se do práce příliš zabrala, tak jsem nefotila tvorbu tašky krok za krokem (popravdě v tomto případě by to byl román na několik pokračování). Budu postupně, dle času a nálady, přidávat návody jak na samotnou kapsu atd., pokud o to tedy budete stát.
V nějakém příštím příspěvku alespoň nějak rozumně popíšu, jak jsem tašku šila, tedy co, kdy a jak, také napíšu, co jsem použila za materiál a komponenty.
Šití zdar!
