Svět se zbláznil, já jsem bramborová
aneb o anketě MAMAblog roku 2016, mých pocitech z toho všeho a giveaway pro vás. Prvního května mi přišel mail, že se chystá první ročník MAMAblogu roku, že mne nominují do kategorie Lifestyle a zda mám zájem se této ankety zúčastnit. Souhlasila jsem. Nedělala jsem si žádné ideály nebo snad naděje. Tak nějak vím, jak si můj blog stojí. Píšu jej pro svou potěchu, abych si udržela zdravý rozum. Nikdy jsem s ním neměla žádné velké plány, nehoním se za „laiky“. Za každého čtenáře jsem velmi vděčná a z každého mám velkou radost, ale nežiju jen blogem, mám jej jako svůj relax.Jak mi vyrazila dech pozvánka na slavnostní vyhlášení. Po příletu z Rigy, otevřu e-mail, ani jsem se nestihla vzpamatovat z přistání (lety jsou pro mne opravdu velkou psychickou zátěží) a z mailu na mne bafne toto? Upřímně jsem si myslela, že jde o chybu v adresátovi. Po chvíli mi došlo, že z toho pozvání mám radost. Mám možnost se opět setkat s děvčaty, které jsem měla tu čest poznat na kurzu první pomoci. Jenže v tom byl háček (jak jinak v mém případě). V den vyhlášení jsem měla být na dovolené s kamarádkami a dětmi. Ale zjistila jsem si spojení a na úterní akci dorazila.
Dresscode byl určen do námořnického stylu. Pro mne celkem brnkačka, tohle téma milujeme. Jenže to bych opět nebyla já, aby se zase něco nezkomplikovalo. Vybrala jsem si bílo-modře pruhované triko, modrý svetřík a krásnou společenskou červenou sukni, kterou prostě miluji. K tomu jsem si koupila pohodlné námořnické kecky (nechtělo se mi cestu absolvovat v podpatcích a ani tahat boty navíc). Jenže ráno jsem si tu skvělou sukni v rozparku roztrhla. To mi ten den začal. Naštěstí jsem měla s sebou džínovou sukni, tak jsem nešla za společenskou námořnici, ale za námořnici pohodářku. Celá akce probíhala ve Food Story Dlouhá 14 a já se ocitla ve společnosti blogerských celebrit. Na vlastní oči jsem mohla vidět všechny ty úžasné matky, které píší, natáčí, kreslí, tvoří a kdoví co ještě. A já se tam cítila naprosto nepatřičně. Cítila jsem se děsně hloupě. Co tu proboha já dělám? Proč tu vůbec jsem? Já a můj malý skromný blog. A vzteklé dítě (mizerně se vyspal, inu první noc na dovolené, kde není zvyklý). Chtělo se mi po anglicku zmizet. Ale strach mi to nedovolil 🙂
Vyhlášení kategorie Extra i Eso bylo za námi a o mně nebyla ani zmínka v 11.-15. místě. Tak to tu ještě chvíli vydržím, zajímá mne, kdo to vyhraje. Překvapilo mne, že mé oblíbené blogy se nedostaly ani do TOP 10. Tak si tak stojím, poslouchám moderátorku a v takovém divném snu přemýšlím, proč tu jsem. Najednou slyším „a syn má takové zvláštní jméno Žíža“. „Jakože, cože? On má ještě někdo doma Žížu?“ Celá udivená jsem se na moderátorku podívala. Pak jsem zaslechla „Čtvrté místo obsadila Danda z blogu Proprepiaf“. Celá v transu jsem udělala pár kroků k moderátorce, vzala si mikrofon a celá mimo odpověděla na nějaké otázky. Vše mám v mlze. Byla jsem v šoku. Chtělo se mi brečet. Naštěstí začal brečet (asi po sto padesáté) Žíža, tak jsem šla za ním a jen na půl ucha poslouchala, jak dopadla první tři místa.
Ta mne velmi potěšila. Zvláště druhé místo, které zaslouženě získala Míša, její blog „prostě žeru“ a první místo Terka, kterou sleduji už opravdu hodně dlouho a mám ji moc ráda a obě dvě jsou stejně tak milé, jako jejich blogy.
Celou cestu v autobuse zpět na dovolenou, kdy mi Žíža spal v náručí, jsem přemýšlela. Mám ze svého umístění velkou radost, ale cítím se tak nějak hloupě. A nechápu to. Pořád to nechápu a nedochází mi to. Opravdu jsem si to zasloužila? Cítím se tak nějak nepatřičně a provinile. Ale to je asi jen můj osobní problém. Já totiž nikdy nic (pominu-li fakt, že jsem dala světu jednoho skvělého malého člověka) nedokázala. Já vám všem moc, moc děkuji! Budu se snažit o to, aby byl můj blog stále takový, jak jej máte rádi. Naštěstí mne na dovolené holky, všechny matky, z toho šoku celkem slušně dostaly a společně jsme ten úspěch zapily.
Nu, a protože tohle úžasné bramborové místo mám jen díky vám a díky vám jsem vyhrála spoustu úžasných darů, rozdělím se o ně s vámi 🙂
Připravila jsem vám balíček od HIPP, který může být váš. Zanechte mi jen v komentáři vaše jméno a mail, na který vás budu moci v případě výhry kontaktovat. Pište do neděle 12.6. do půlnoci, v pondělí vylosuji vítěze. Každá vaše podpora na sociální síti (ať už na FB nebo IG) mne velmi potěší a také vám díky nim nikdy nic neuteče.
Všem vám ještě jednou ze srdce děkuji a moc si vás všech vážím! ♥
Danda
P. S. Jak to celé dopadlo, se dozvíte zde, fotky jsou zde a video od iDnes zde. Díky Míše z blogu Baby bistro za skvělou organizaci celé akce, obdivuji, že se do toho někdo dobrovolně pustí a vezme si takovou velkou a úžasnou věc na svá bedra.
Pochvalu si také zaslouží sponzoři akce, bez kterých by to nešlo, bez nich by nebyly odměny nejen pro vítězky, ale ani pro vás, hlasující. Doufám, že některý z mých čtenářů také něco vyhrál. Díky.
Petra
10.6.2016 @ 7:24
Super!!!!! Obrovská gratulace 🙂
Petra S. mosepet@seznam.cz
Michaela Nesvadbova
10.6.2016 @ 7:27
Moc gratuluji, mam radost za tebe 🙂
Aneta Dirrova
10.6.2016 @ 7:45
gratuluji moc 👍☺
Jana
10.6.2016 @ 8:44
:* Skvělá práce
Lucka
10.6.2016 @ 8:48
Dančo,to ti moc gratuluji.Držela jsem ti palce a poctivě ,každý den jsem s Lubošem posílala hlas.pa
HaniJ
10.6.2016 @ 8:58
Ahoj, moc gratulujeme:)
Lenka F.
10.6.2016 @ 9:13
Moc gratuluji. Není se čemu divit, vždyť Tvůj blog je moc pěkný jak obsahově (píšeš moc hezky články, které si moc ráda počtu, když zrovna v ruce nedržím vařečku, motyčku, jehlice či háček:-)), tak i designově. Spíš čtenáři by měli děkovat Tobě za krásné příspěvky z Tvého života a soukromí:-)
Veronika Veličková
10.6.2016 @ 10:03
Veronika Veličková, veronikajanova@seznam.cz
Jana Chimiak
11.6.2016 @ 10:24
Uz na instagram jsem psala gratulaci, ale článek jsem našla až teď. Ještě jednou blahopřeju těším se na další v články na blogu:-)
Hanka
11.6.2016 @ 15:08
Moc gratuluji ke krásnému umístění! Opravdu zasloužené! Držím pěsti i do budoucna 🙂
Hanka
hanka.kristofova@seznam.cz