Náš malej Minecrafťák

  • Minecraft
    Minecraft

Minecraft. Nic jiného momentálně v jeho světě neexistuje. Musím přiznat, že jsme dlouho odolávali. Ale s nástupem do školy na to došlo.
„Mami, Lukáš hraje Minecraft a prý tam může těžit diamanty.“
„Mami a prej tam můžeš mít barevný ovce a mít z nich barevný koberce.“
„A mami, taky se tam musíš bránit zombíkům, to prej v tom nejtěžším, v mírumilovný ne.“

Podobné věty jsem slyšela od návratu ze školy do ulehnutí do postele. A tak se nám ho zželelo a tuhle legendární hru mu pořídili. Od té chvíle nemluví o ničem jiném, chytlo to i tátu, takže spolu pořád diskutují, vymýšlí a něco tvoří v Minecraft světě. Máme však pro čas strávený u počítače daná jasná pravidla

Minecraft

Musím také uznat, že kdybychom ho od těchto moderních vymožeností úplně ochraňovali, měl by problém si najít přátele. Protože Minecraft hrají snad všichni spolužáci, i děvčata, takže téma hovorů o přestávkách (pokud nejsou zrovna doma na online výuce) jsou jasné.

Svátek a jasné téma dárků

Kdybyste to nevěděli, tak 15.února mají všichni Žíbřidi svátek. Tak téma na soukromou oslavu bylo jasný. Já upekla dort a protože zdobení mi prostě pořád nejde, muž se rozhodl vymodelovat z marcipánu Minecraft postavičky. No ten šťastný jekot, když Žíža uviděl dort se nedá popsat!

Šití je moje oblíbená kratochvíle a proto jsem našemu Žížovi ušila k svátku mikinu (ze všech opět úspěšně vyrostl). Objednala jsem mu na mikinu boží tematickou nažehlovačku. Ovšem ta nestihla včas dorazit, tak jsem celá zklamaná předala Žížovi mikinu a hned vysvětlovala, že bude boží, protože mu na ni nažehlím minecrafťáka.

K mému velkému překvapení mu byla mikina malá. Musel zákonitě přes noc vyrůst, šila jsem ji ještě o číslo větší, než jaké nosí, vše přeměřovala. Takže jsem nebyla zklamaná jen já, že nestihla dorazit nažehlovačka, ale i Žíža, že mu ta „jednouboží“ mikina je malá. A tak jsme se domluvili, že ušiju ještě jednu větší a do téhle jednou doroste Růženka. A ta mikina? Ta je vážně boží!

Pod vánočním stromkem našel Žíža knížku „Deník malého Minecrafťáka“. O Vánoce ještě nezvládal sám číst, tak mu knížku předčítal táta. Když ji dočetli, přišel Žíža se svými našetřenými penězi, že potřebuje další díl. Tak už má, díky svátku a pololetnímu vysvědčení, doma všech šest dílů. A i když by už zvládl přečíst si ji sám, čte mu ji pořád táta. Zajímá ho totiž také, jak to bude dál. A co se na tom líbí mně? Že i přes ten digitální svět všude kolem si náš Žíža rád čte a prohlíží knihy. A že sám řekne, že ho ta hra fakt baví, ale ta knížka je lepší, protože to tam vypadá přesně tak, jak si představuje.


Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂