O jméně

Opravdu dlouho a pečlivě jsme pro naše druhé štěstí vybírali jméno. A pro konečné jsme se rozhodli teprve včera. Samozřejmě myslím blogové jméno.

Protože mne znáte, tak víte, že se snažím do jisté míry chránit soukromí svých (teď už) dvou dětí. V případě Žíži jsem se snažila moc neodhalovat jeho tvář a také o něm mluvím jako o Žížovi. Jeho skutečné jméno jistě pozorní, pravidelní čtenáři občas pochytí. Ale tady je to prostě Žibřid a hotovo!

S naší malou to bude to samé. A proto jsme museli vybrat nějaké to jméno (škoda, že nám jej nikdo nevymyslel, jako v případě Žíži). To reálné bylo vybráno téměř hned. Já sice chtěla jedno jméno, manžel druhé a když jsme se o tom tak „zdravě“ dohadovali a přesvědčovali toho druhého, přišel mezi nás Žíža a řekl, já bych chtěl, aby se jmenovala takhle. A bylo rozhodnuto. Protože to jméno je krásné. Přišlo nám to spravedlivé. A Žíža? Víte jak moc je hrdý, že vybral jméno sestřičce? A myslím, že i díky tomu se na ni tak neuvěřitelně těšil a proto ji pořád tak mazlí. On jí vybral jméno, on je její velký brácha!

Několik variant

Byl ale před námi ještě úkol, vymyslet jméno na blog. Původně jsem chtěla vybrat jméno z Legendy o Nibelunzích, kde je hlavním hrdinou Žibřid (Siegfried), ale nějak mi ta Brunhilda nebo Kriemhilda nešly přes pusu. Jak to zkrátit? Na Brůňu nebo Hildu? No nevím, nevím. Pak jsem si vzpomněla, že Žibřid je princ v baletu Labutí jezero. A jeho milá Odetta. Krásné jméno. Jenže zase to by se mohlo plést s naší Odie (alespoň mně určitě). Tak jsem opustila varinatu, kdy by se jméno nějak pojilo s Žibřidem. Pak jsem byla rozhodnutá (na základě toho, jak se ke mně malá v břiše poslední měsíce chovala) pro Nikitu. Bylo rozhodnuto. Bude to Nikita!

Ovšem nastal trochu problém. Problém v okamžiku, kdy jsem ji měla na svém břiše. Ve chvíli, kdy se mi podívala do očí. Problém se prohloubil v porodnici. Hodnější holčičky na světě totiž není! Tohle nemůže být Nikita…

A tak jsem přemýšlela, jaké jméno vybrat. A pak mi to tak nějak došlo. Celé to těhotenství bylo sakra náročné. Díky tomu všemu, co nás potkalo, neměla malá v bříšku na růžích ustláno. Prošly jsme si k sobě hodně trnitou cestou. Jelikož je krásná jako poupátko, neb je krásně voňavá a růžovoučká, protože prostě pořád krásně spí, je to naše princezna. Proto jsme se rozhodli. A vy se nyní můžete začít seznamovat s naší Růženkou.

A taky Žíža a Růža, to zní!