8.7.2017

(Po)pletená deka

Miminko, Vyrábím a tvořím

Když jsem čekala Žížu, začala jsem mu plést deku do kočárku. Koupila jsem si vlnu z Merina, aby byla deka vhodná pro miminka, aby hezky hřála a v létě se pod ní Žíža nepotil. Pletla jsem a pletla a když jsem byla v půlce pletení, tak jsem porodila. A deku jsem už nedopletla. Nebyl čas.

Loni, když jsme se stěhovali, jsem ji rozpletenou našla. Tuhle výzvu prostě dokončím. Ale co pak s ní? Nu, asi ji věnuji nějaké kamarádce, který bude v budoucnu čekat miminko. Deku jsem dopletla v létě na dovolené. Po třech letech jsem ji konečně dokončila. A byla jsem zvědavá, jaké miminko ji „vyhraje“.

Byla mi souzená

Nakonec má deku v kočárku naše Růženka. Ještě před rokem by mne ani nenapadlo, že nám bude dopřáno mít druhý voňavý uzlíček. Jsem ráda, že se s dekou může mazlit můj potomek. Protože pro něj byla deka od začátku určena. Jen si ta deka trochu mé děti popletla. Možná kdybych ji dopletla dříve, našlo by si k nám dříve cestu i miminko. Ale zase by to nebyla tahle úžasná Růženka.

Opět se ukazuje to, že pokud něco má nějak být, tak to tak prostě bude. A tato deka to dokazuje. Jen jsme si obě musely počkat na svůj čas. A na svou Růženku…