Unavená herečka
Když jsem se rozhodla stát se matkou, počítala jsem se spoustou věcí, na které mne okolí připravovalo. Nejčastěji zmiňované bylo nevyspání. Poté to, že už nikdy nikde nebudu sama, že si nebudu moci jen tak někam vyrazit, že se na mém fyzickém vzhledu mateřství podepíše (buď kojením a lítáním kolem dítěte zhubneš nebo tě hormony nenechají poporodní kila shodit – proč jen jsem ten druhý případ?), že budu přecitlivělá, plačtivá a v mnoha věcech se budu chovat iracionálně a že budu mluvit jen o dítěti a věcech kolem něj a budu přesně taková, jako všechny ty, co porodily přede mnou.
Všechny moje role
Okolí mi předurčilo tolik nových rolí, které se porodem (a někdy už před ním) společně s rolí matky, zrodily. Máma je totiž najednou i kojná, chůva, utěšitelka, mazlitelka, přebalovatelka, učitelka, dozorce, kuchařka, zpěvačka, vypravěčka, předčítačka, kouzelnice, stratég, trpitelka hysterických scén pro nic, uklízečka, vychovatelka, vysvětlovatelka všeho, stylistka, koordinátorka, manažerka a kdoví, co ještě.
Do všech těch rolí jsem se nějak vpravila, chvíli s nimi bojovala a postupně se v nich zdokonaluji. To ale neznamená, že jsem dokonalá. V každé té roli dělám milion chyb, o kterých vím hned nebo je zjistím časem. Roli matky hraju poprvé a s naprostou většinou situací se setkávám prvně v životě. Existuje sice spousta scénářů a odborných rad, kterých je možné se držet, ale i když jsem toho načetla dost, v dané situaci se zachovám naprosto jinak. Přirozeně pro mou povahu. Občas se neudržím a udělám přesně to, před čím mne zkušené jazyky či odborné knihy varovaly.
A to je jádro problému.
Nezvládám hrát všechny role, které se na mne najednou navalily. A kdyby hrát, to bych měla alespoň několik zkoušek a generálku! Ne, já jsem herečka co den co den, minutu co minutu, každý okamžik dne improvizuje. A nemám čas si odfrknout. To (Tu) musím něco vysvětlit, vzápětí pomazlit, zazpívat oblíbenou písničku a popojet s lokomotivou do stanice, uvařit, pohrát si na písku, umýt, vysvětlit, projít se venku, nakrmit, uspat, pomazlit, nechat se poučit, vysvětlit, nakreslit, občas dělat natvrdlou a poté nadšenou z toho, že Žíža ví něco víc než já (No né? Opravdu ta čtvercová kostička patří do té čtvercové dírky? Tak to by mne ani ve snu nenapadlo! Ty jsi ale šikula, po kom to jen sakra máš?), vyprávět, vysvětlit, nakrmit, vysvětlit, vykoupat, vysvětlit, uspat.
Někdy na sebe musím nechat řvát. Je to spousta činností, které musím zvládnout, některé už po sto padesáté čtvrté, jiné poprvé. S něčím si poradím hned, něco se učím zvládat měsíce. Improvizuji a doufám, že toho pose.u co nejméně.
Jsem naprostý amatér, co se v tom plácá. Snažím se hrát všechny role zodpovědně a naplno a i když někdy selžu, snažím se brečet co nejmíň a postavit se tomu čelem a s odvahou. Dost často mám strach, abych své chyby nezopakovala.
Amatérka
Jsem amatérská herečka, režisér chybí a publikum je náročné. A já si pod září reflektorů říkám, kdy tahle role už skončí a kdy dostanu novou, méně náročnou. Aha, nikdy. Už dokonce života budu hrát roli, která musí plnit úlohy, které mi nejsou až tak blízké. Celý den bojuji a myslím, že statečně. A když už divák usne a herečka se těší, že si chvíli odfrkne, na plac se přiřítí manžel plný zvědavosti, jak celý den představení probíhalo a herečce začne chtě nechtě buď monolog či dialog, záleží na situaci, míře únavy a spolupráci s publikem.
Z role matky „vystupuji“ velmi málo. Občas, když si zajdu s přáteli na pivo, tak nechám „matku“ doma a snažím se vystupovat sama za sebe. Ale je to těžké, už jsem se s tou rolí sžila, usínám v ní a probouzím se v ní. Jsem unavená herečka. Jsem unavená z toho hraní. Ale když mám příležitost chvíli nehrát, naplno si tu užívám. A světe div se. Po té těžké roli se mi začne moc stýskat. A to velmi brzy. Hned.
I přes to, jak mizerná herečka jsem, doufám, že tato má životní role bude jednou v budoucnu ohodnocena kladně. Mé srdce je zcela otevřené mému synovi, miluji ho nade vše na světě a doufám, že to je na celém mateřství a této životní hře to nejdůležitější a ne forma podání a herecký výkon. Věřte, že jsem jen špatná herečka. Nikoli matka.
