Všichni na Petřín!

Když jedeme na návštěvu za babičkou a dědou do Prahy, snažíme se toho, že jsme v Praze, využít. Ať už prach sprostě k nákupům, k návštěvě kamarádů, ke schůzce s Žížovými vrstevníky nebo prostě k užívání si toho, že jsme v matičce Praze.
Tenhle víkend bylo nádherně a já zatoužila navštívit centrum města. Pokochat se tou nádhernou Prahou. V neděli se ale polovina Prahy zbláznila a rozhodla se, že si proběhne centrem. Nu nevadí, když se nemůžeme projít centrem, podíváme se co nového na Petříně.proprepetřín1Naposled jsem na Petříně byla ještě jako čerstvě zamilovaná do ještě ne manžela. Tenkrát jsme tam chodili celkem často, když jsme si „odbyli“ přednášky a cvika. Jen jsme si na ten kopec hezky vyšli. Tentokrát jsme vyjeli lanovkou. Žíža by se jednak moc rychle unavil a hlavně, lanovkou ještě nikdy nejel, takže bylo jasné, že to bude nový zážitek!
Když už jsme mířili na Petřín, rozhodli jsme se, že navštívíme do zrcadlového bludiště. Tam jsem byla jako malá a moc mne to bavilo. Žížu byl v první chvíli nadšený, že je tam několikrát, ale zážitek z bloudění byl tatam, protože v krásném počasí jsme na Petřín nevyrazili jen my, ale asi tak třetina turistů pobývajících v Praze. Nu a všichni si bludiště prošli, jak když ho znají zpaměti. Vůbec nikdo nebloudil a Žíža šel instinktivně za nimi. Vůbec si neužil to dobrodružství, co si z dětství pamatuji já, jak člověk neví, kam se vydat.
Za to u křivých a zvlněných zrcadel jsme zůstali hodnou chvíli. Malý se smál a sledoval, co to ty zrcadla dělají. Alespoň malý úspěch z návštěvy.proprepetřín2Co ale bylo na celém Petříně nejlepší očima mého syna, byl pán s bublinami. A všude okolo něj všechny děti, co na Petříně byly. Všechny se honily za bublinami poletujícími vzduchem a snažily se jich co nejvíce chytit. Největší atrakce Petřína. Největší radost v dětských očích.

Většinu cesty domů už Žíža prospal tátovi v náručí. Byl naprosto unavený, ale šťastný. Vždyť jel tramvají i metrem (pro kluka z malého města naprostý zážitek pokaždé!), nově i lanovkou, viděl se v legračních karikaturách v zrcadle a honil bubliny. Navíc byl celou dobu na vzduchu. A my byli šťastní, že nás už v hezkém počasí nečekají jen procházky k pískovištím nebo delší cesty, na které se musíte táhnout s kočárem či károu. Ne, ne. Žíža už ujde velkou část po svých a hlavně si to náležitě užívá.

razítko

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Share on Google+
Google+

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂