20.1.2015

Quietbook pro kluka

Krok za krokem, Obyčejné radosti, Pro děti

Jak jsem již psala ve článku o mém prvním quietbooku před Vánoci, do Ježíška mne čekala práce na druhé knížce, tentokrát quietbook pro kluka, pro mého syna. Několik stránek jsem dělala stejných jako u quietbook pro slečnu, pár jsem jich  musela obměnit, aby byla knížka klučičí. Protože mne docela tlačil čas a měla jsem v plánu několik projektů, tak abych to do Vánoc stihla, byla jsem „nucena“ spoustu detailů místo vyšívání prostě jen namalovat barvami na textil. A moc mne to bavilo a nakonec to dopadlo asi lépe, než kdybych to vše vyšívala.
Máme doma malého námořníka, takže úvodní stránku jsem pomalovala námořími motivy, tedy spíše jsem použila tiskátka, které jsem vyráběla pro výrobu narozeninového balícího papíru. Část úvodní stránky jsem „potáhla“ síťkou, pod kterou jsem dala pár mušliček přivezených od moře. Krásně pod síťkou chrastí, dají se šoupat, otáčet. Skvělé na trénování jemné motoriky.

Fotbálek

Na stejném principu je i stránka s fotbalovým hřištěm. Je potažena síťkou, v ní je knoflík a celá stránka je prošitá takovým způsobem, že na ní vzniklo bludiště, kudy lze knoflík – míč – dostrkat do brány. Bílé čáry jsou namalovány barvou na textil.

Auta

Silnice a značky jsem opět nakreslila barvou na textil. Autíčka jsou z flísu, zesíleny nažehlovací výztuží. Kola mají z knoflíků.
Modré nákladní auto je přišito k červené stužce a pohybuje se po „silnici“ zataháním stužky vpřed či vzad.
Zelené autíčko je na oranžové stuze volně a jezdí po silnici díky tomu, že jej posunováte po stuze.
Jen pozor na dopravní karamboly!

Máš už vypráno?

Na této stránce je úkol jasný. Vyndej z pračky ponožky a spáruj je s již vyndanými ponožkami.
Vždy jsem jednu ponožku z páru přišila ke stránce, vedle ní je suchý zip, na který se připne druhá ponožka, která má z druhé strany suchý zip. „Volná“ ponožka je ze dvou vrstev flísu, na jedné je přišitý suchý zip.
Ponožky i pračka jsou z flísu, „sklo“ pračky je z průhledné desky na papír. Ovládací tlačítka znázorňují knoflíky.
Ponožky jsem pomalovala barvami na textil.

Postav tučňákovi iglú.

Jednoduchý systém puzzle.
Iglú je z flísu, zesílené nažehlovací výztuží, poté prošitý tak, aby vznikl dojem „ledových kostek“ Z rubové strany kostek je našitý suchý zip. Půdorys iglú je našitá bílá látka, na které jsou v odpovídajících místech našity suché zipy. Místa našití zipů odpovídají našití druhé části zipů na „ledových kostkách“.
Tučňáka a vločky jsem namalovala barvami na textil. Pod iglú je kapsička, kam lze „ledové kostky“ schovat. Zatím má puzzle tři díly, až malý povyroste, dva větší bloky kostek ještě rozstřihnu, aby bylo puzzle náročnější.

Dalších pět stránek jsem udělala stejně, jako u prvního quietbooku. Jen s pár rozdíly.
Kukuřice má v „obalových“ listech všitý šustivý obal od oplatek, takže při ohybu listy kukuřice šustí.
U okýnka za záclonkou jsou zvířátka namalovaná. Opravdu neumím malovat a tohle „mistrovské“ dílo mi trvalo celý jeden večer a i tak je kohout větší než kráva. Ale malý při otázce kde je „bů“ a kde je „čičí“ ukáže správně, tak snad jsou zvířátka poznatelná.
Balónky jsem místo na cvoček udělala na suchý zip a obrysy, kam balónek patří,  nejsou vyšity, ale opět namalovány.
Bota a počítadlo jsou vyrobila stejně.

Stránky k sobě a quietbook je na světě

Knížka jsem zkompletovala úplně stejně, tak jako to má první quietbook. Jen jsem tentokrát každou stránku pouze zesílila nažehlovací výztuží s vyšší gramáží a úplně vynechala vatelín. Každý list knihy je tedy ze dvou látek a dvou nažehlených výztuží.
Našeho malého knížka baví, v autě se s ní dokáže zabavit na hodnou chvíli.

Moje quietbooky