Retro kočárek
Růženka je z velké části holka, co se ráda honí po lese s mečem v ruce a helmou na hlavě, holka, co pouští po chodbě autíčka, holka co bagruje traktorem v písku, holka co bravurně kope míč do brány. Je vidět, že má staršího bráchu.
Byť je co konstrukčně retro kočárek dělaný poctivě, látka na něm za ty roky mé péče utrpěla pár šrámů. Hlavně hodně vyšisovala a schytala pár skvrn. Posílená sebevědomím, že jsem už zvládla předělat jeden kočárek k obrazu svému, jsem zasedla k počítači s dětmi. A společně jsme vybrali ideální látku. Debatovali jsme dlouho, ale spokojenost nakonec panovala na všech stranách.
Materiál k renovaci kočárku dorazil a mně se strašně moc přestalo do opravy chtít. Každý večer jsem se rozhodla dělat radši něco jiného, než šít boudičku ke kočárku. Pak ale přišel covid, nemilosrdně nás všechny zavřeli doma a když jsem okolí došila dostatečnou zásobu roušek a začali jsme se v té celorepublikové karanténě nudit, vzala jsem do rukou nůžky, jehlu a nit a za dva dny jsme mohli vyrazit na procházku s novým skvostem.
Hrdí na výsledek
Musím nás všechny pochválit, jak jsme to hezky vymysleli, a jsem ráda, že se mi realizace povedla. Ono totiž to předělávání je většinou mnohem horší, než když začnete něco vyrábět úplně od nuly. Růženka se o ten kočárek vždy tahá s Žibřidem, kdo ho jako poveze. Oba jsou na něj pyšní. Naše procházky pak vypadají tak, že při odchodu z domu se děti dohadují, kdo poveze miminko. Nakonec vezu kočárek já, protože si oba cestou najdou jinou zábavu. A mne pak lidé zastavují a koukají mi do kočárku a pak se začnou smát, že je to kočárek pro panenku a ne pro opravdové mimino 😀
Mně ta renovace retro kočárku moc bavila a mám chuť si upravit ještě nějaký další kočárek. Tak kdyby někdo o nějakém zatoulaném a nepotřebném retro kočárku pro panenky věděl, dejte mi prosím vědět. Děkuji
