Takové normální ráno

img1476389364798To máte tak, když vám to ráno nevyjde, jak má a vy nestíháte.Snažíte se honem ustrojit, aby vám to neujelo. Ne, že by za hodinu nejel další autobus, ale naštval by vás fakt, že jste ještě hodinu mohli spát. Rychle v botníku lovíte boty, přesně ty, co jsou k vaší sukni naprosto dokonalé. Obout je však musíte pomocí lžíce. Lžíce, kde jen sakra zase je? Jak to, že nevisí tam, kde má? Bože, to dítě si ji zase půjčilo, aby mělo na čem pouštět autíčka z postele. Ale má ji někde zašitou v pokojíku? Má cenu ji hledat? Co když ho vzbudím? A chytnu pak ten autobus? Radši to zkusím nazout bez lžíce.

Mám sice úplně otlačený prst, jak si s ním přidržuji patu boty, ale úspěšně jsem v první botě. Teď ještě druhou botu. Vložíte do ní špičku a snažíte se do boty „vklouznout“. Při té snaze si ani nevšimnete, že krčíte prsty na noze, kterou se snažíte dostat do boty. Najednou se pata sklouzne po prstu ruky a noha vklouzne do boty. A najednou bolest. Prsty nohy zůstanou zkroucené, nelze je natáhnout a něco vás v botě příšerně tlačí. Rychle si botu vyzujete, rozčílení doběla.
Tak sem se ztratila ta hopsakoule, co před týdnem Žíbřid tak hledal! 

razítko

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Share on Google+
Google+

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂