Ventspils

I když po příjezdu déšť neustával, neměnilo to nic na kouzlu tohoto města, kterému nechybí staré centrum, lesní nížiny a pláže, některé značené modrou vlajkou, která symbolizuje čisté životní prostředí a dobrou kvalitu vody.Naše procházka začala opět v přístavu podél jehož nábřeží jsme došli až k plážím. Cestou jsme míjeli sochy různých krav, co do velikostí a barev (připomnělo mi to jedno období v Praze, kdy město zaplnili téměř identické sochy skotu). Ta úplně nejznámější (tak trochu symbol Ventspils) stála na pobřeží nedaleko majáku velká, modrá, s čepicí. Pravda u moře to docela fouká, a tak holt jsou čepicemi vyzbrojeny i krávy.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Cesta k majáku (napravo si užívají pláže i kachny)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Čepice je povinným módním doplňkem.

Navštívili jsme i Jūrmalas parks, kde si lze prohlédnout kotvy a informovat se o jejich původu nebo se projet vláčkem po úzkokolejce.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jūrmalas parks

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Vláček i s nádražím

Ve Ventspils je i hrad, ten jsem se zapomněla vyfotit, ale spíš než hrad bych to nazvala větší vila. A jelikož se blížila doba oběda, zamířili jsme zpět do centra.
Normálně to nedělám, ale tentokrát musím udělat výjimku a zmínit se o úžasné restauraci kterou jsme objevili hned u přístavu. Jednalo se o restauraci Zītari, která nás nejprve ohromila lákavým jídelním lístkem u vchodu. Jídelní lístek obsahoval především lokální suroviny, takže hlavně ryby, ale na své by si tu přišli i milovníci vepřového či kuřecího, grilovaných pochoutek nevyjímaje. Dalším příjemným překvapením (pro mně naprosto dokonalým) byl interiér. Obsluha byla perfektní, ale to nejdůležitější byla dokonalá úprava jídla. A to všechno za velmi příznivou cenu. Nemohli jsme jinak a museli si dát i dezert.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jídelní lístek

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Restaurace Zītari

razítko2