Západní Lotyšsko – oblast Kurzeme
Konečně jsme se rozhoupali. Abychom během víkendu navštívili i místa vzdálenější Rize, půjčili jsme si na letišti Lidosta auto. Vyráželi jsme v sobotu dopoledne a směr naší jízdy byl západní Lotyšsko do oblasti Kurzeme.Cesta Rižským venkovem je malebná a jelikož je Lotyšsko placka, při příznivém počasí vidíte opravdu daleko. Cenou za to je po určité době jistá monotónnost (ale to když jedete u nás a kvete řepka, tak je tomu zrovna tak). Čeho jsme se ale nemohli vynadívat, byli čápi. Za tu cestu jsem viděla víc čápů než za celý život. Jejich hnízda byla všude, na sloupech elektrického vedení i na komínech domů… jako z pohádky. Několik otrlých odvážlivců se promenádovalo přímo podél krajnice.
Naše první zastávka byla ve městečku Kuldīga. Čas ale rychle ubíhal a tak po obhlédnutí toho nejzajímavějšího jsme už uháněli na jihozápad do města Liepāja.
Liepāja nás trošku zklamala
Možná za to mohlo počasí, ale tak nějak jsme čekali víc. No nic, po večeři jsme sedli do auta a radili se kam dojet, abychom si v klidu našli místo, kde přespíme. Chtěli jsme strávit noc v autě, už to máme docela natrénované a vybaveni jsme na to také byli. Nakonec jsme se rozhodli pokračovat podél pobřeží na sever a pokusit se najít nějaké místečko blízko moře. Ještě než jsme našli naše spací místo, zastavili jsme se v Jūrkalne, kde je 20-ti metrový prudký sestup k moři s vystavěnou vyhlídkovou plošinou na pobřeží.
Kousek od Jūrkalne jsme našli úžasnou upravenou polní cestu vedoucí k „letoviskům“ lotyšanů. Na jedné straně louka a na druhé les. Lesem jste po tak 60 m došli k písečné duně prorostlé trávou (tak typické pro zdejší pláže a je to nádhera) a pod ní se už rozprostírala pláž. Lotyšské pláže jsou z opravdu jemného písku. Jak prohlásil jeden řecký kolega mého muže: “ To není písek, ale mouka“. Každopádně v písku můžete nalézt nejen škebličky, ale i různobarevné oblázky. Tato pláž byla zřejmě využívaná k všelijakým akcím, důkazem byla větev zapíchnutá do písku s balónky. Zůstali jsme ještě chvíli na pláží a kochali se západem slunce.
Noc v autě
Pak jsme zamířili zpět k autu, koukli na film a šli na kutě. Ráno nás vzbudil déšť. Vyjeli jsme do mokrého rána dál na sever, do již nedalekého města Ventspils.
Z Ventspils jsme odjížděli až po druhé hodině a pokračovali dál na sever k nejsevernějšímu cípu oblasti, k mysu Kolka, kde se setkávají vlny Baltského moře s vlnami Rižské zátoky. Déšť už ustal a tak se to neobešlo bez další procházky po pláži :).
Čas nás popoháněl a tak jsme konečně změnili kurz a vydali se na jihovýchod. Cestou se zastavili na Kaltene Akmeņainā Piekraste (kamenitém pobřeží) a podél pobřeží až do Ķemeru nacionālais parks. Zde udělali jen malou zastávku u jezera Valguma.
Pro barefootové nadšence se zde nachází 1,5 km dlouhá barefootová stezka, dále tu je možnost půjčení loďky i atrakce pro ty nejmenší. Dle informací z webových stránek je pak v celém národním parku řada stezek močálovým terénem, kde našla hnízdiště řada neobvyklého i béžného ptactva. To už jsme ale nestihli. Museli jsme se vrátit do Rigy a odevzdat auto. A tak jsme naši víkendovou cestu ukončili opět na letišti v Rize a pak už autobusem domů.
Tak jak se vám líbí západní Lotyšsko?
O jednotlivých zajímavých místech se rozepíšu v dalších článcích.