28.6.2015

Náš skvělý retro kočár

Děti, Maminčin koutek, Ostatní

Kočárek jsme kupovali pro dítě, ne pro sebe.
 Chtěla jsem hlavně, aby byl náš kočárek vyhovující dítěti (proto kočárky snad jsou) a držela se několik základních pravidel.

1. Prostor – by měl být takový, aby se dítě do hluboké korby vešlo co nejdéle a mělo pohodlí. A to i v zimě, kdy je zabaleno do několika vrstev. Dítě by v hluboké korbě mělo být do cca 8.-9. měsíce, tedy do doby, kdy se umí samo posadit. Ve sportovní korbě sice dítě můžete dát  do polosedu či sedu, ale díky připoutání (většinou stejné jako v autosedačce) je dítěti omezen pohyb a to v období, kdy je dítě zvídavé a má potřebu vše sledovat a pohybovat se. V prostorné hluboké korbě se dítě může otáčet na bříško a sledovat dění (pokud není u kočárku otvor v hlavové části, lze dítě otočit na bříšku směrem k vám). Dítě na bříšku je navíc kolem 7.-8. měsíce velmi zvídavé a jízda kočárkem jej stimuluje do zvednutí se na skoro natažené paže a do pozice na čtyřech, aby mohlo sledovat ještě více dění venku. Pozor! Není důležitá jen délka hluboké korby, ale také šířka. Dost často se děti do korby nevejdou na šířku, zvláště v zimě, kdy musí být zachumlané.
2. Pružení – není téměř možné jezdit s kočárkem po úplné rovině. A proto je důležité vyzkoušet správné odpružení. Pokud není pružení žádné (většina tzv. golfek) a nebo špatné, dítě v kočárku natřesete. Je to jako jet autem bez tlumičů. A kočárky vyrobené pro sport (jízda na kolečkových bruslích, běh), mají sice skvělou manipulovatelnost, ale jsou určeny právě ke sportu. A pokud jedete na kolečkových bruslích, jedete po hladkém terénu. Ale jakmile s kočárkem vyrazíte do ulic, není to úplně to pravé ořechové. A jak poznáte správně odpružený kočárek? Když si půjdete do obchodu kočárek prohlédnout, odbrzděte ho, zvedněte kočárek za rukojeť mírně do výšky a pusťte jej . Správně odpružený kočárek se ještě sám párkrát zkoupne. Ostatní zůstanou stát hned po dopadu.
3. Stabilita – jasně, kočárek kde se dítě vrtí a je přivázané na kšírech bez dozoru jen tak nenecháte. Ale je všem jasné, že čtyřkolové kočárky jsou více stabilní, než ty tříkolové
4. Materiál – nejlépe je sehnat kočárek, který je z nepromokavého materiálu. Je sice fajn natáhnout v dešti na kočárek pláštenku, ale díky tomuto igelitovému obalu dítě z kočárku hůře vidí a hlavně je uvnitř horší vzduch k dýchání. Skvělé je, pokud je kočárek i z omyvatelného materiálu. A to čistě z praktického pohledu. Když dítě žužlá křupku nebo koláček a utře si ruce do kočárku, lépe se poté čistí.

A jaký je tedy ten náš?

1. Prostor = VELKÁ KORBA – to byl pro nás základ. Malý v ní byl do roka, od půl roku měl kšíry a dováděl v korbě, co mu síly stačily. Byl neustále vysmátý a v korbě naprosto šťastný. Když chtěl spát, lehl si a usnul, když chtěl blbnout, blbnul. Když byl ve věku, kdy pásl koně, byl hlavou ke mně a byl naprosto šťastný, že vidí okolí a mě. U našeho kočárku lze také odepnout boudičku a přetáhnout ji k sobě k rukojeti, takže dítě může být na bříšku a koukat ven po směru jízdy.
2. Pružení = KLASICKÁ HOUPAVÁ KONSTRUKCE – Naprosto skvělá, i v tom nejhorším terénu byl malý díky zavěšené konstrukci krásně „odpružený“ a nerovnosti terénu vůbec nevnímal. Navíc lze s korbou houpat nejen dopředu a dozadu, ale i zleva doprava, což jsem ocenila, když byl hodně malé miminko, krásně při tomto houpání usnul. Jen je třeba občas promazat, jinak při jízdě vrže a píská, ale za 21 měsíců jsme mazali dvakrát, takže žádná velká údržba. V hluboké korbě je navíc opěrka na záda, kterou lze dát do 4 poloh, až do sedu. Výborné v období, kdy už sám seděl a už byl unavený, ale chtěl ještě koukat v pololehu ven, než usnul.
3. Stabilita– máme čtyři kola. Navíc jsme si zvolili VELKÁ PĚNOVÁ KOLA. Byť se zdálo, že budou horší než nafukovací (které šlo také zvolit, ale my chtěli to retro), tak zatím vše bez problémů, projeli jsme zatím vše, i v lese přes kořeny. Jediná nevýhoda pěnových kol je, že se do nich vpíchne kamínek a pak jemně ťukáte, dokud ho z kola nevyndáte. U kočárku nejsou přední kola otáčecí, což nám také nijak nevadilo, hezky se ovládá i tak, při zatáčení jen musíte jemně přitlačit na rukojeť.
4. Materiál – náš kočárek je z klasické kočárkoviny, která je na většině kočárků. Menší déšť zvládne i bez pláštěnky. Pokud musíme jít v dešti delší trasu nebo je silný liják, pláštěnku nasadíme. Kočárkovina se dá dobře otřít vlhkým hadrem nebo vlhčeným ubrouskem, ale úplně omyvatelná není. Z našeho kočárku se dá ovšem vše svléknout (mimo spodní venkovní strany hluboké korby) a dát vyprat do pračky.

Náš kočárek má také VELIKÝ KOVOVÝ KOŠ – oproti těm látkovým košíkům u moderních kočárků je opravdu hodně prostorný, vozím tam vše, co se dá, jednou jsem v něm odvezla i 24 krabic mléka. Navíc je vysoký, asi nejvyšší kočárek s jakým jsem se setkala. Nikdy před tím mne nenapadlo na něco takového koukat, ale já nejsem zrovna nijak vysoká (mám 170 cm) a už i ohýbání se s malým miminkem (zvláště v šestinedělí), bylo dost nepříjemné a představa, že je kočárek ještě níž mne trochu děsila. Tohle mne ale vůbec nenapadlo řešit při výběru kočárku. Ano, řešili jsme NASTAVITELNOST VÝŠKY RUKOJETI (u našeho kočárku jej lze dát do dvou poloh), ale to, jak je korba vysoko nás řešit vůbec nenapadlo. SPORTOVNÍ KORBA – je trošku vzhledově „krkolomná“ a ne tak krásná jako hluboká korba, manželovi ovšem připomíná společně s velkými pěnovými koly první auta. Takže teď s ní hrdě jezdí po městě. Sporťák jde po i proti směru jízdy. Sportovní korba je o něco níž, než hluboká korba, takže si do ní dítě může samo nasednout. U sportovní korby je možnost dát podpěrku na nohy do roviny se sedací částí, dítě může být při spaní v rovině. Opěrku zad lze nastavit do 4 poloh. Další skvělá věc na našem kočárku je ta, že si jej můžete „sestavit“ jak je libo. My si vybrali chromovanou konstrukci namísto černé (kočárek to hned povznese a vypadá víc luxusně), dále si lze zvolit ze dvou velikostí 12″ a 14″ a dvou druhů kol (nafukovací a pěnové). Výběr barev korby je nepřeberné množství a my měli opravdu problém zvolit tu pravou. Také je fajn, že pokud si na kočárku něco zničíte, lze si vše doobjednat. Lze tedy nechat ušít novou tašku na kočár nebo novou boudičku.

Nevýhodou je větší objem i po rozložení kočárku, ale do kufru auta se nám vejde, do výtahu také. Kočárek váží 15 kg, takže je trochu těžší, ale já nikdy neměla pocit, že se s ním nějak nadřu, To až teď, když už má malý 13 kg, tak je to celkem tíha, zvláště, když vezu opět nějaký ten nákup mlék.
Další nevýhodu vidím  v tom, že boudička se z hluboké korby přendá později na sportovní korbu (nemusí) a pokud chcete později kočárek použít na druhé dítě, je dost možné, že bude oproti hluboké korbě „vyšisovaná“. Ale ani tak bych jej za nic nevyměnila.
Rozhodně je konečný výběr kočárku na každém z nás a určitě tu nechci nikoho přesvědčovat, že ten náš je nejlepší. Určitě není. Každému vyhovuje něco jiného. Jen jsem se chtěla podělit o své postřehy a případné rady s výběrem kočárku od odborníka (fyzioterapeut).

Jsem ráda, že jsem mohla volit srdcem a vybrat si kočárek, který se mi líbil a HLAVNĚ který splnil můj hlavní požadavek na prostornou hlubokou korbu. Největší priorita, a to pohodlí dítěte, šlo ruku v ruce se vzhledem a já měla proto jasnou volbu. Navíc náš kočárek není úplně běžně viditelný na ulici (i když jich je hodně, nemají většinou chromovou konstrukci a pěnová velká kola, díky čemuž z kočárku retro úplně křičí) a spousta lidí mne zastavuje a ptá se nebo jen slyším obdivné komentáře kolemjdoucích (dokonce náš kočárek nadchnul i bandu 15ti letých kluků).

Naším vyvoleným se stal Roan Marita.