Letos to bylo zase divný. Jako ty Vánoce. Člověk by očekával, že když už má ty děti, že to bude zase celé kouzelné, jiskřičky v očích, šťastná a spokojená rodina u stromečku. Že to prostě bude veselé. (Pokračování textu…)
Je neděle ráno, devět hodin, a manžel mne probouzí polibkem a slovy, zda už nechci vstávat, že by s Žížou rádi vyrazili si zastřílet. Ach ti moji nadšení lukostřelci! (Pokračování textu…)
Draci jsou pro mne symbolem podzimu stejně tak jako barevné listí, teplý čaj a chůze v holinkách loužemi. (Pokračování textu…)
Jako máma jsem zjistila jednu podstatnou věc. NEPLÁNUJ! Jakmile něco totiž jako rodič naplanujete, je téměř stoprocentní, že to nevyjde. Téměř s jistotou alespoň jedno dítě někde chytí nějaký ten bacil nebo pro jistotu někde spadne a něco si rozbije či zlomí. (Pokračování textu…)
Žíža dorostl do takového toho fakt vtiného věku, kdy nás baví jednou lepší hláškou než druhou. (Pokračování textu…)
Poslední dobou moc nepíšu. Nějak mne nebaví večer usedat k počítači, abych něco sepisovala. (Pokračování textu…)
