Quietbook pro Filipa
Kdy jsem vlastně šila poslední quietbook? Jak dlouho to je? To jsem ještě byla těhotná s Růženkou. Hm, takže dva roky. (Pokračování textu…)
Kdy jsem vlastně šila poslední quietbook? Jak dlouho to je? To jsem ještě byla těhotná s Růženkou. Hm, takže dva roky. (Pokračování textu…)
Veselé Velikonoce. U nás to platí každý rok. Pravidelně je tu někdo nemocný a pravidelně prostě nestíhám. Ale letos jsem se pokusila o změnu. Být trochu připravená. (Pokračování textu…)
Když jsem zakládala tenhle blog, ani ve snu by mne nenapadlo, že budu někdy psát recenze. Na cokoli. Myslím tím recenze jako spolupráci. (Pokračování textu…)
Letos to bylo zase divný. Jako ty Vánoce. Člověk by očekával, že když už má ty děti, že to bude zase celé kouzelné, jiskřičky v očích, šťastná a spokojená rodina u stromečku. Že to prostě bude veselé. (Pokračování textu…)
Je neděle ráno, devět hodin, a manžel mne probouzí polibkem a slovy, zda už nechci vstávat, že by s Žížou rádi vyrazili si zastřílet. Ach ti moji nadšení lukostřelci! (Pokračování textu…)
Draci jsou pro mne symbolem podzimu stejně tak jako barevné listí, teplý čaj a chůze v holinkách loužemi. (Pokračování textu…)