(ne)veselé Vánoce a žádná předsevzetí

Letos to bylo zase divný. Jako ty Vánoce. Člověk by očekával, že když už má ty děti, že to bude zase celé kouzelné, jiskřičky v očích, šťastná a spokojená rodina u stromečku. Že to prostě bude veselé. No u nás to tak prostě není, my máme na Vánoce poslední dobou pech. Přede dvěmi lety jsem byla na rizikovém, kluci do toho měli mononukleózu. Rok na to už s Růženkou, ale obě děti antibiotika, protože je přepadl nějaký moribundus.

A letos?

Bez úhony přežil jen Žibřid. Dva dny před Vánoci odpadl manžel, nejspíš střevní chřipka. Den na to mu už bylo dobře, ale já visela s hlavou v míse a modlila se, ať to nechytí děti. Štědrý den proběhl bez komplikací, my dva se už vzpamatovali a děti byly v pohodě. Takže jsme přivítali návštěvu, pak chystali vše na hezký Štědrý večer.Bohužel během slavnostní večeře si ten divný bacil našel další oběť a Růža se postarala o kulturní vložku, o kterou nikdo nestál. Ach ne. Blbá střevní chřipka. Štědrý večer jsme tak nějak doklepali, ale já měla slzy v očích, Růžu viróza přepadla během večera ještě párkrát.Žíža si to ale naplno užil. Mrzelo mne fakt moc, že z toho Růženka moc nemá, letos už to mělo být super, jak to všechno bude vnímat. Ona na ty dárky vždy jen koukla, pak se přitulila a tím to končilo. Příští rok se už radši na nic nebudu těšit.

Nepředřela jsem se

Jinak letos stejně jako loni jsem nijak extra neuklízela ani nepekla. Prostě jsem se snažila být v klidu. Také pravidlo tří dárků se osvědčilo. Hlavně balit těch pár kousků byla celkem sranda a já šla spát v normální čas a neponocovala jsem nad balícím papírem.

Dílnička

Vánoce jsem si začala užívat jinak, než dřív. Například jsme si s kamarádkami zavedly vánoční (a i velikonoční už byla) dílničku. Kdy se prostě sejdeme z naší party jen my holky (a naše děti a že jich od letošních prázdnin přibylo) a vyrábíme, co nás napadne. Já si díky téhle akci vyrobila nádherný adventní svícen/věnec a svícen na stůl. Ale hlavně především jsem si povídaly, drbaly (co si budeme nalhávat, jsme ženský), popíjely vínko a smály se.Další milou tradicí se stalo pečení cukroví. Já doma většinou peču maximálně dva druhy (a to proto, aby si to Žíža užil, já kvůli atopáku péci vlastně vůbec nemůžu), ale zbytek jezdíme pomáhat péci babičkám a pak dostaneme výslužku. Užijeme si tedy pěkně advent s rodinou a děti si užijí babičky a dědy a babičky a dědové si užijí děti.

Dvě nové veselé tradice

A letos jsme si s dětmi zavedli další dvě vánoční tradice. Šli jsme odnést nějaké dobrůtky zvířátkům do lesa a pak se nám povedlo v okolí sehnat polesíčko, kam můžete zajet pro samořez. Vyrazíte si s pilkou do polesíčka, vyberete si stromek, který se vám líbí a sami si jej uříznete! Samozřejmě za něj pak poctivě zaplatíte. Musím říci, že voňavější a čerstvější stromeček jsme doma ještě neměli! Za rok se vydáme do polesíčka Čejkovka v Lužné u Rakovníka zase.Až na ten neveselý Štědrý večer to nakonec byly fajn Vánoce. O Boží hod jsme, jako každý rok, zamířili k mé babičce, kde se od dob, co pamatuji, podává k obědu knedlíčková polévka a vždy do toho nádherného porcelánu. Ten oběd miluji, právě proto, že je každý rok stejný a servírovaný naprosto totožně. Jen u jídelního stolu přibývají účastníci a to je věc, která mne také baví!

Rodina i přátelé

V předvánočním čase jsem se navíc po dlouhé době viděla zase s kamarádkou, která má stejně starého syna jako já Žížu. Seznámily jsem se jako těhotné na internetu a  přestože se vidíme fakt málo, velmi ráda s ní trávím čas, je to jeden z těch nejvzácnějších lidí, jaké jsem kdy potkala. A i naši kluci, byť se vidíme málo, se na sebe vždy těší a vždy se k sobě mají, jako kdyby se neviděli jen pár dní. Prostě takové to přátelství, které nějakým krásným způsobem funguje.Teď už začal nový rok a já si opět nedávám žádné předsevzetí. Mám pak akorát druhého ledna depku, že jsem to zase nezvládla. A pokud něco fakt chci, tak s tím začnu hned a nečekám na nějaké „vhodné“ datum.
Jeden cíl ale v tom novém roce mám. Osvobodit Růžu od plen. Věřím, že se nám to podaří, na nočníku sedí velmi ráda. Jen si tam teda čte a nedělá tam to, no…. Prostě to co tam dělat má. Držte palce!

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂