Jak jsme vyrazili na hrad

Letošní rok je hodně bohatý na překvapení. U nás doma je tedy celkem nuda, ale tatínek mé mamince letošní rok připravil několik (a opravdu nečekaných) překvapení, stejně tak švagr mé sestře (ale ten je tím pověstný a už se to ani nepočítá 🙂 ). Proto jsme si se sestrou řekly, že bychom mohly taky něco vymyslet. A tatínkovy narozeniny byly vynikající příležitost. Sestra se bohužel akce zúčastnit nemohla, přeci jen jsme z Rigy trochu z ruky, ale zato to pěkně vymyslela, já naúkolovala máminu, ať zařídí, aby měl tatík volno a ujala jsem se toho nejtěžšího… vše připravit.
proprepravda4Vzali jsme mého tatíka na místo, kam jsme jezdili, když jsem byla malá. Vyrazili jsme dobýt hrad Pravdu. Je z něj sice již jen ruina, ale i tak je to oblíbený cíl návštěv. Nahoře na Pravdě se konala další část překvapení. Piknik. Pečené kuře s lehkým bramborovým salátem a zeleninou, spolu s pivem a nakonec s vynikajícími muffiny, aby byla energie na sestup. To vše jsme táhli s mužem ve dvou batozích a doufali, aby se taťka nezeptal, proč jsme na takovou procházku vybaveni jak na severní točnu.
proprepravda3Oběd v trávě byl příjemný, dítě a psice se kolem nás honily a my dospěláci debužírovali. Po příjemném odpočinku jsme sbalili prázdné mísy a vydali se směrem dolů. Cestou k autu jsme to vzali ještě k Čertovu kameni. Vyprávěli jsme Žížovi legendu o tom, jak se tam kámen vzal a když do jednoho otvoru strčíte ruku, pokud jste zlobiví, stáhne vás čert do pekla. Úplně živě si vzpomínám, jak jsem tam tu ruku jako malá nikdy nestrčila. Bála jsem se tak, až jsem šíleně brečela. A po pravdě i teď ve mně byla obava, zda si mne do pekla nestrhnou. 🙂 Takový ten pocit z dětství. Přesto jsem tam tu ruku strčila a jak vidíte, jsem hodná holka! Žíža začal ale hrozně brečet, ať tu ruku vyndám, tátovi vůbec nedovolil ji tam dát a na dotaz, zda ji tam dá on, se otočil a běžel do bezpečné vzdálenosti od kamene.
proprepravda2Při sestupu už na Žížu přišla velká únava, tak se po dlouhé době nesl v Manduce. Pár metrů před příchodem k autu usnul spánkem spravedlivých.Ten čerstvý vzduch a příroda dělají divy a navíc je tam tak nádherně! Všude borůvky, maliny, ostružiny, vůně hub, mechu a kůry. Vždycky si říkám, proč jen nejezdíme do lesa častěji…proprepravda1razítko

Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Email this to someone
email
Share on Google+
Google+

Líbilo? Pak děkuji za sdílení 🙂